Holdingy, nadace a svěřenské fondy v ČR pro slovenské občany

Holdingy, nadace a svěřenské fondy jsou v ČR dostupné i pro slovenské občany, ale vyžadují splnění konkrétních právních a administrativních podmínek, nejčastěji registraci u příslušných úřadů a soulad s daňovými povinnostmi. Slovenský občan může být osobou s rozhodujícím vlivem v těchto strukturách, musí však dodržet český právní řád a související předpisy. Daňové a pojistné povinnosti se řídí českým právem; chybné nastavení struktury může vést k dodatečným daňovým doměrkům a sankcím. Mezinárodní prvek dodatečně komplikuje strukturu, bez odborného poradenství hrozí daňová dvojí zátěž.

Holdingy v České republice – právní rámec a praktické aspekty

Holding je struktura, která využívá právnickou osobu (nejčastěji akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným), jež vlastní podíly nebo akcie v jiných společnostech. V praxi jde o uspořádání, které využívají podnikatelé a investoři k centralizované správě více podniků nebo projektů.

Zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb., v platném znění k roku 2026, není explicitně omezen na české občany. Slovenský občan tedy může založit holdingovou společnost v ČR, podílet se na jejím řízení nebo ji vlastnit. Není zde přímá překážka.

Co se však v praxi často opomíjí: holding je formální struktura, která s sebou nese konkrétní právní povinnosti. Při nastavování vlastnické a řídicí struktury holdingu se obvykle vyplatí projít klíčové kroky s odborníky na korporátní právo, holdingy a struktury.

• Registrační povinnosti : Společnost se musí zapsat do . Slovenský občan v roli zakladatele či člena statutárního orgánu musí být identifikován podle českých právních předpisů (, v některých případech se vyžaduje registrace fyzické osoby k dani z příjmů).
• Správní a účetní povinnosti : Holding musí vést  (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění k roku 2026), podávat  u českého finančního úřadu, splňovat sociální a zdravotní pojistné povinnosti zaměstnanců.
• Daňové specifikum : Je-li holding vlastníkem akcií či podílů v českých společnostech, vznikají mu povinnosti týkající se . Podíly na zisku (dividendy), které si sám holding vyplácí či rozdělí společníkům, se řídí českým daňovým právem. Pokud je společníkem fyzická osoba se sídlem na Slovensku, platí standardní sazba daně z příjmů fyzických osob (zpravidla ).  pro holdingovou společnost v ČR činí k roku 2026 21 %.

Co se často pokazí: Typické chyby

1. Nesprávné určení skutečného místa vedení : Holding musí mít skutečné místo vedení v ČR. Pokud jsou všechna rozhodnutí činěna ze Slovenska, hrozí riziko, že by české daňové orgány mohly napadnout skutečné místo vedení holdingu a vyhodnotit ho jako zahraniční právnickou osobu, což by mělo dopady na daňovou rezidenci a zdanění.
2. Opomenutí daňové registrace : Holding se musí zaregistrovat u příslušného  k dani z příjmů právnických osob a případně k DPH. Bez registrace nemůže řádně vystavovat faktury, nemůže si nárokovat DPH na vstupech a hrozí mu , která může dosáhnout až 500 000 Kč.
3. Chybné nastavení vlastnické struktury : Pokud si slovenský podnikatel řádně nezformalizuje svůj vstup jako společníka (nepodepsané , akcionářské smlouvy, stanovy), vznikají nejasnosti ve vlastnictví, a to může vést k právním sporům nebo zablokování výplaty podílů na zisku.

Kdy je holding smysluplný pro slovenského občana?

• Chce vlastnit více českých společností pod jedním „deštníkem" pro centralizovanou správu.
• Plánuje reinvestovat zisky do rozvoje v ČR a chce si tuto opci formálně připravit.
• Strukturuje daňové povinnosti tak, aby minimalizoval zatížení v souladu se zákonem.
• Chystá se na prodej skupiny podniků a holding slouží jako prodávající subjekt. V takové situaci dává smysl řešit transakční strukturu i smluvní dokumentaci v rámci prodeje firem a transakčního poradenství.

Nadace v České republice pro slovenské občany

Nadace je institucí, která je založena za účelem dlouhodobě a stabilně podporovat stanovenou smysluplnou činnost ve veřejném zájmu (např. vzdělání, zdravotnictví, sociální služby, ochrana životního prostředí).

Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, v platném znění k roku 2026, upravuje jejich zřizování a provoz. Zásadní informace pro slovenského občana: Zakladatelem nadace v ČR může být fyzická nebo právnická osoba bez omezení na státní příslušnost.

Slovenský občan tedy může v ČR založit nadaci. Musí však:

• Sepsat , kterou se nadace zakládá.
• Věnovat nadaci úvodní majetek v minimální hodnotě .
• Zajistit registraci nadace do  vedeného rejstříkovým soudem.
• Splňovat povinnosti týkající se správy majetku, transparentnosti a výkaznictví.

Specifika pro zahraniční zakladatele

1. Identifikace zakladatele : Slovenský občan se musí identifikovat podle českých pravidel. Pokud nemá trvalý pobyt v ČR, musí doložit .
2. Zdrojová dokumentace : Pokud se majetek na nadaci přenáší ze Slovenska (např. prostředky ze slovenského bankovního účtu), je nutné ověřit jejich původ a zajistit soulad s  a daňovými povinnostmi.
3. Daňové postavení : Nadace v ČR je subjektem daně z příjmů právnických osob, avšak její příjmy z hlavní veřejně prospěšné činnosti, příjmy z přijatých darů, dědictví a některé další příjmy (např. z pronájmu, úroky), jsou . Zakladatel ale nesmí zapomínat na své osobní daňové povinnosti, pokud by mu plynul příjem od nadace.

Praktické riziko – chybného právního postavení nadace

Nejčastější chyba: Zahraniční zakladatel si myslí, že nadace je „automaticky" nezisková organizace se všemi výhodami. Skutečnost je složitější. Nadace musí:

• Aktivně a skutečně provádět podporovanou veřejně prospěšnou činnost (nejde pouze o držení majetku).
• Ročně publikovat  o své činnosti a hospodaření.
• Podléhat .
• Mít transparentní účetnictví.

Pokud se nadace stane „zombie" strukturou (bez reálné činnosti, pouze jako vozidlo na ukrytí majetku), hrozí jí odebrání registrace a administrativní potíže, včetně potenciálního zdanění příjmů, které by jinak byly osvobozeny.

Kdy je nadace vhodná?

• Chce dlouhodobě podporovat konkrétní veřejně prospěšný účel (např. stipendia pro studenty, podporu zdravotnického výzkumu).
• Chce strukturu, která z daňových hledisek umožňuje za určitých podmínek daňové úlevy.
• Chce věnovat majetek na veřejně prospěšný účel, ale nechce to dělat personálně.
• Plánuje filantropii přesahující hranice a chce mít stabilní právní subjekt.

Svěřenské fondy v České republice

Svěřenský fond (trust) je institutem zavedeným do českého právního řádu občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění k roku 2026). Jedná se o majetek bez právní osobnosti, který je vyčleněn z majetku zakladatele a svěřuje se správci k zajištění určitého účelu.

Svěřenský fond slouží primárně k dlouhodobé správě a ochraně majetku ve prospěch určitých osob (beneficientů) nebo k dosažení určitého účelu. Je vhodný pro:

• Ochranu rodinného majetku před věřiteli nebo v případě rozvodu.
• Předání majetku nezletilým dětem bez přímého vlastnictví.
• Strukturování dědictví.
• Privátní investiční strategie a držení majetku.

Právní struktura a slovenský občan

Zakladatel (settlor) svěřenského fondu může být kterýkoli subjekt, včetně zahraničního. Slovenský občan tedy může v ČR zřídit svěřenský fond. Fond se pak spravuje podle účelu, který zakladatel určí v zakladatelské listině.

Klíčové role v tomto uspořádání:

• Zakladatel (settlor): Vytváří fond, vkládá do něj majetek a určuje jeho účel a beneficienty. Může jím být slovenský občan.
• Správce (trustee): Fyzická nebo právnická osoba, která fond spravuje v souladu s jeho zakladatelskou listinou a právními předpisy. Správce je odpovědný za správu majetku fondu.
• Beneficientové : Osoby, v jejichž prospěch je fond zřízen – mohou být i na Slovensku.

Daňové a právní specifikum

1. Daňové postavení : Svěřenský fond nemá právní osobnost, ale je považován za poplatníka daně z příjmů právnických osob (), a to v případě příjmů, které si ponechá a nerozdělí beneficientům. Daň z příjmů svěřenského fondu činí k roku 2026 21 %. Pokud fond distribuuje příjem beneficientům, je tento příjem zdaněn u beneficientů.
2. Příjmy beneficientů : Pokud jsou beneficienty fyzické osoby na Slovensku, mohou jim vzniknout slovenské daňové povinnosti (dle mezinárodního daňového práva a ).
3. Registrace : Svěřenský fond se zapisuje do  (dříve Rejstříku svěřenských fondů), která je součástí veřejných rejstříků spravovaných rejstříkovými soudy.

Praktické riziko – komplikovanost struktury

Svěřenský fond je právní institut, který je v ČR používán relativně krátce, ačkoli jeho právní úprava byla již několikrát zpřesněna. Nejčastější problémy:

• Nejasná kvalifikace pro daňové účely v minulosti : Ačkoliv je v současnosti daňová úprava SF relativně jasná, správná aplikace v praxi vyžaduje odborné znalosti. Chybná interpretace může vést k daňovým doměrkům a sankcím.
• Chybné nastavení beneficientů a jejich práv : Pokud nejsou jasně definovány  (kdo jsou, jakým způsobem a kdy mají čerpat prospěch z fondu), hrozí právní spory nebo neplatnost dokumentů.
• Absence transparentního účetnictví : . Pokud chybí nebo je vedeno nedostatečně, hrozí pokuta a správní řízení.
• Cizinec jako zakladatel – administrativní bariéry : Aby české úřady uznaly svěřenský fond zahraniční osoby za platný, musí být všechny doklady řádně ověřeny a přeloženy.

Specifika pro slovenské občany – přeshraniční aspekty

Když se slovenský podnikatel či investor rozhodne ve vztahu k České republice pracovat s holdingy, nadacemi nebo svěřenskými fondy, přidává se do mixu mezinárodní prvek, který výrazně komplikuje právní, daňovou a sociálně-právní situaci.

Daňová dvojí zátěž

Nejčastější problém: Slovenský občan nebo společnost vlastní majetek v ČR (skrze holding či nadaci/svěřenský fond). Majetek generuje příjmy. Vzniká otázka – kdo tyto příjmy zdaní a kde?

V teorii existuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojího zdanění (publikovaná pod č. 100/2003 Sb. m. s., v platném znění k roku 2026). Tato smlouva by měla jasně určit, která země má právo daň vybrat.

Prakticky se to ale často řeší obtížně, zejména pokud:

• Příjmy generuje aktivita ve více státech najednou.
• Holding přeposílá podíly na zisku na Slovensko, a tamní úřady si myslí, že by je měly zdanit také.
• Nadace či svěřenský fond má nadnárodní činnost nebo beneficienty.

Bez odborného poradenství hrozí, že zaplatíte daně dvakrát – v ČR a pak znovu na Slovensku.

Sociálně-právní vazby a pojistné povinnosti

Pokud je slovenský občan ředitelem či členem statutárního orgánu české společnosti (holdingu či správce svěřenského fondu) nebo členem orgánů nadace, mohou mu vzniknout:

• Sociální pojištění: Je-li to opravdu řídicí činnost a ne jen formální role, může podléhat českému systému sociálního zabezpečení v závislosti na povaze výkonu funkce a bydlišti.
• Zdravotní pojištění: Obdobně jako u sociálního pojištění, v závislosti na povaze výkonu funkce a dalších skutečnostech.
• Daň z příjmů: Odměny za výkon funkce v českých orgánech podléhají české dani z příjmů. Na Slovensku by to mohlo být považováno za celosvětový příjem, což by vyžadovalo aplikaci Smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

Bez řádného právního a daňového nastavení vznikají komplikace, kdy se obě země snaží daň vybrat a občan se ocitá mezi dvěma ohni.

Právní uznání a ověřování dokumentů

České úřady, když se setkají se zahraniční osobou (i když je to slovenský občan z členského státu EU), často požadují:

• Výpisy z příslušného rejstříku na Slovensku, pokud jde o právnickou osobu.
•  (v některých případech, zejména u nadací a svěřenských fondů, v souladu s ).

Bez správného právního postupu se podání zamítá nebo se lhůty zbytečně prodlužují.

Tabulka rizik a řešení

Holdingy vs. nadace vs. svěřenské fondy – srovnání pro slovenského občana

Každá ze tří struktur má jiný účel a právní rámec. Zde stručné srovnání:

Nejčastější chyby a jak jim předejít

Opomenutí daňové registrace

Slovenský občan zřídí holdingovou společnost, ale zapomene ji zaregistrovat u finančního úřadu. Poté nevystavuje řádně faktury, nemůže si nárokovat DPH na vstupech. Jakmile to finanční úřad zjistí, hrozí pokuta až do výše 500 000 Kč dle daňového řádu a další povinnosti.

Řešení: Ihned po zápisu do obchodního rejstříku si zajistit daňovou registraci. Právníci z ARROWS to sjednoduší – zajistí, abyste nemuseli jednat s úřady.

Chybné nastavení beneficientů svěřenského fondu

Zakladatel si myslí, že beneficienty v listině lze určit neurčitě (například „všichni moji potomci"). Česká právní praxe a výklad zákona vyžadují, aby beneficienti byli konkrétně identifikovatelní nebo identifikovatelní na základě jasně vymezených kritérií. V opačném případě může být ustanovení o beneficientech neplatné, což vede k vážným právním problémům.

Řešení: Od samotného začátku si zajistit správné právní poradenství. Právníci z ARROWS připraví zakladatelskou listinu bez právních slabin.

Zanedbání mezinárodního daňového práva

Nadace vlastní majetek v ČR a v Rakousku, generuje tam příjmy. Není jasné, kde se to zdanit. Slovenský zakladatel to řeší částečně a Rakousko, Česko a Slovensko si jej „rozdělují". To vede k možné daňové dvojí zátěži a složitým sporům.

Řešení: Od počátku si zajistit specialistu na mezinárodní daňové právo. Právníci z ARROWS díky síti ARROWS International řeší právě tyto komplexní přeshraniční případy a zajistí vám správné a zákonné řešení.

Formální nedostatky v dokumentaci

Zakladatelská listina je psaná v češtině, ale originál dokumentů ze Slovenska je bez úředního překladu a notářského ověření. Rejstříkový soud podání zamítne. To znamená zbytečné průtahy a nutnost vše opravovat.

Řešení: Nechat si vše připravit podle českých právních standardů, s patřičnými úředními překlady a notářskými ověřeními. To sice může trvat déle, ale je to správně a bez komplikací.

Absence transparentního účetnictví

Svěřenský fond či nadace vede účetnictví ústně či chaoticky. Jakmile přijde kontrola, finanční úřad nemůže ověřit, co se s penězi stalo. To vede k pokutám a podezření.

Řešení: Od začátku zajistit, aby majetek a peníze fondu byly vedeny v účetnictví podle českého práva. Právníci z ARROWS vás upozorní na právní a daňové povinnosti, které máte.